V polygrafii je nátisk barevně přesná simulace tisku pro kontrolní účely. Náhled simuluje, jak bude vypadat pozdější výsledek tisku. Tímto způsobem lze odhalit případné chyby v barvě, retuši a písmu ještě před finálním tiskem, protože oprava na místě je nákladná nebo často již není možná.
Ein Proof heißt eigentlich korrekt: “Důkaz o smlouvě” oder englisch “Důkaz o smlouvě” und bezeichnet den farbverbindlichen und rechtsverbindlichen Prüfdruck nach ISO 12647-7:2016, tj. v aktuální revizi z roku 2016. Důkaz simuluje barevnost pozdějšího znění Ofsetový tisknebo Hlubotiskv nejmenších tolerancích. Dnes se vyrábí téměř výhradně prostřednictvím Důkazysoftwarů s integrovaným RIP berechnet und dann mit Tintenstrahldruckern auf speziellen, zertifizierten Proof Papieren hergestellt. Neben dem Begriff “Proof” sind auch noch Begriffe wie Barevný nátěr nebo Digitalproof společné.
Kontrolní data se převedou na separace a poté se znovu sestaví do složeného obrazu, aby se správně simuloval přetisk a trapping. Data se poté přenesou jako nově vytvořený kompozit do většinou 8 až 12barevné inkoustové tiskárny, která data vytiskne. Kromě tiskových dat musí být nátisk opatřen také UGRA/Fogra mediálním klínem, aby byl barevně přesný a právně závazný. Díky standardizovanému mediálnímu klínu je tiskárna schopna zkontrolovat správnost nátisku. Vzhledem k tomu, že mnoho tiskáren tuto technologii měření na tiskovém stroji nepoužívá, je nyní nátisk obvykle opatřen přímo zkušebním protokolem, který potvrzuje správnost naměřených hodnot mediálního klínu přímo na nátisku.
Důkaz v minulosti a dnes
V minulosti se při sazbě kontrolovala sazba pomocí galeriových korektur. V 90. letech 20. století se však již vyráběl digitální nátisk. V Německu se hojně používal nátisk IRIS a často se také vyráběl nátisk Chromalin nebo, zejména v USA, Kodak Approval. Dnes se s těmito procesy na trhu již nesetkáme, byly zcela nahrazeny nátisky na pigmentových inkoustových tiskárnách. Typickým řešením nátisku v prvních letech byl software Best Color, který byl velmi rozšířený a umožňoval brzký barevně přesný tisk na inkoustových tiskárnách.
Mezi typické korekturní softwary na trhu dnes patří GMG ColorProof, EFI Fiery XF nebo Colorgate Proofgate. Většina výrobců nabízí také certifikovaná nátiskové média, GMG například GMG ProofMedia premium semiMatte 250 s a bez OBA pro nátisk obrazových tiskových standardů, EFI nabízí populární EFI 4245 Gravure Proof Paper nebo 8245 OBA pro nátisky s optickými zjasňovači. Pro přírodní papíry nabízejí výrobci také speciální certifikované přírodní papíry pro nátisky, GMG GMG ProofPaper matný 140 pro nátisky bez optických zjasňovačů a GMG ProofMedia studio OBA matný 150 pro korektury s optickými zjasňovači. Společnost EFI nabízí model EFI 9120 XF bez optických zjasňovačů nebo model EFI 8175 OBA s optickými zjasňovači. Felix Schöller také nabízí řadu zkušebních papírů a menší systémové domy jako Rauch Papiere, Colormatch nebo RGF rovněž nabízejí vlastní nebo sdílené zkušební papíry.
Důkaz podle normy ISO 12647-7:2016
In der ISO 12647 ist neben dem höchsten Standard des Kontrakt Proofs, kurz “Proof” (ISO 12647-7) auch noch der Begriff des “Validační tisks” (ISO 12647-8) definiert. Der Validation Print zeichnet sich dadurch aus, dass er zwar farblich weniger genau ist, aber auch auf Laserdruckern hergestellt werden kann. Im Vergleich zum Kontrakt Proof nimmt er aber wesentlich höhere Farbabweichungen in Kauf und ist nur nach vorheriger Absprache rechtsverbindlich. Ein echter “Proof”, also ein echter Kontrakt Proof nach ISO 12647-7 ist derzeit nicht nur farblich die mit Abstand beste Variante, sondern auch der einzige rechtsverbindliche Proof, er gilt eben als “Kontrakt”, also als “Vertrag” zwischen Auftraggeber und Druckerei.
Výrobci důkazů a výzvy
V Německu dnes doklad obvykle vyhotovují specializovaní poskytovatelé online služeb.
V minulosti se zkušební výtisk obvykle vytvářel v tiskárnách nebo reprografických firmách. Od počátku roku 2000 se však na výrobu barevně přesného nátisku specializuje také řada poskytovatelů online služeb.
Vzhledem k prudkému poklesu cen za nátisky se trh dále posouvá směrem ke specializovaným poskytovatelům korekturních služeb. Zejména malým tiskárnám nebo reprografickým studiím s nízkým objemem nátisků se již nátisky nevyplatí, protože i zde od roku 2020 prudce vzrostly náklady na aktualizace softwaru, měřicí techniku, nátiskové papíry a barvy. Pokud se korekturní tiskárny nepoužívají často, dochází také často k vysychání tiskových hlav a trysek, které lze často znovu zprovoznit až po zdlouhavém čištění. Pokud pak musíte na své zkušební tiskárně pro několik náhledů formátu A4 vyrobit mnoho čisticích cyklů a testů trysek, nemůžete pokrýt své náklady.
Ve prospěch tohoto tvrzení však hovoří i další faktor. Online důkaz Dienstleister: Bestellte man früher einen “Proof”, dann war ein einfacher CMYK-Důkaz po ISOCoatedV2 míněno. Dnes se náhled často skládá z CMYK plus 15 Speciální barvan jako PANTONE a HKS, a u hlavních poskytovatelů důkazních služeb je k dispozici přibližně 60 mezinárodních důkazních norem. Kromě toho někteří poskytovatelé služeb nabízejí také korektury pro vnitropodnikové normy nebo individuální korekturní profily. V nátisku lze simulovat dokonce i chování přímých barev při přetisku ve vztahu k sobě navzájem nebo k barvám CMYK. K tomu je však zapotřebí nejen nejmodernější nátiskový hardware, software a měřicí technika, ale také vyškolení a znalí odborníci na nátisky, kteří rozumí požadavkům zákazníků na nátisky a dokáží podle nich nastavit pracovní postupy a nátiskové úlohy.
Důkaz speciálních barev, jako jsou data PANTONE a PDF/X-4.
Prokazování přímých barev, jako jsou PANTONE, HKS a TOYO, také není snadné. Mnoho dnešních nátiskových systémů podporuje zobrazení přímých barev. Nejpozději od rozdělení společností Adobe a PANTONE jsou však pro tiskoviny referencí šablony proofované podle standardu PANTONE Master Standard, nikoli drahý vějíř PANTONE. Ale i zde je třeba brát v úvahu mnoho věcí: Přestože v nátisku lze znázornit téměř všechny barvy PANTONE, neonové nebo metalické barvy v nátisku tisknout nelze. I zde mohou specializovaní poskytovatelé nátiskových služeb často nabídnout více služeb a speciálního barevného know-how než klasické tiskárny.
Také pro korekturu souborů PDF/X-4 s vrstvami a průsvitkami, se stíny a integrovanými funkcemi. RGB a data LAB není úplně snadné. Na jedné straně musí korekturní software skutečně podporovat všechny funkce DPF/X-4, na druhé straně musí mít poskytovatel korekturních služeb mnoho zkušeností, aby dokázal nejen klasifikovat soubory při kontrole dat na "korekturní" a "nekorektní", ale také aby dokázal zvážit a poskytnout tvůrci dat užitečné rady, jak by mohl svá data lépe připravit pro korekturu a/nebo tisk. I v tomto případě mají specializovaní poskytovatelé korekturních služeb často lepší pozici než klasické tiskárny, které se ve svém produkčním prostředí vyznají lépe než ve všech možnostech korektur a tisku.
Další informace:
http://de.wikipedia.org/wiki/Proof_(Druck)
